Rozhovor Tomáš Sedláček

V jednadvaceti letech ještě kopal 1. A třídu, nakonec se však dostal až do nejvyšší soutěže a zahrál si evropské poháry. Útočník Tomáš Sedláček nyní kope 1. B třídu za Kopidlno a jak vidno, ze svého umu mnoho nezapomněl. Díky jeho dvěma brankám na hřišti Nepolis Kopidlno zvítězilo v posledním odehraném kole 4:3. Bývalý hráč Mladé Boleslavi, Českých Budějovic, Jihlavy či Převýšova v rozhovoru nejen o letošní sezoně.

Tomáši, první kola zatím z pohledu Kopidlna nad očekávání. Souhlasíš?

Jsou zatím odehrána jen čtyři kola, ale jsme velice spokojeni. Přišli noví kluci, výborně zapadli, ale hlavně to jsou všechno kvalitní fotbalisté.

Ty sám k tomu přispíváš svými góly.

Samozřejmě jsem rád za góly, ale především jsem rád, jaký způsobem se prezentujeme.

Jak si hraní v dresu Kopidlna užíváš?

Loni to bylo takové poznávání kluků, plus soutěže. Teď už si to naplno užívám.

Jakou úroveň má 1. B třída?

Soutěž má dobrou úroveň, je tu řada kvalitních hráčů, kteří, kdyby měli tu možnost, by se neztratili ve vyšších soutěžích.

V kabině je dobrá parta, je to hlavní devíza týmu?

Řekl bych, že parta je výborná, každý si může udělat legraci z kohokoliv a nikdo se neurazí. To dělá hodně. A když bude problém, starší zasáhneme.

Za svůj výkon jsi vyhrál Hráče kola, bude tě to něco stát do týmové kasy?

To nevím, ale asi ano (usměje se).

Kde bys Kopidlno letos rád viděl?

Já bych chtěl hrát do pátého místa, ale jak už jsem řekl, chtěl bych, aby když se řekne Kopidlno, každý věděl, co chceme hrát. Ale samozřejmě to nejde hned. Kluci se učí.

Pojďme k exligové kariéře. Kteří lidé byli pro tvoji kariéru určující?

Tak samozřejmě mě na fotbal musel někdo přihlásit, takže rodiče. Pak samozřejmě trenéři v žácích, musím zmínit trenéra Frantu Brůnu z Rožďalovic, který mi v 16 letech dal šanci v 1. A třídě, to byla škola. Pak samozřejmě první profi trenér p. Šíp, který si mě nechal po zkoušce v Mladé Boleslavi, pak musím říct p. Petrželu, ale jednoznačně to jsou trenéři p. Uhrin ml. a p. Čuhel.

Co bývalí spoluhráči, jsi s někým v kontaktu? S kým nejvíc?

Občas si s někým napíšu. Měl jsem velkou radost, když jsme měli v červnu oslavy fotbalu v Kopidlně, a hrál tam můj tým proti týmu Kopidlna. Přijeli hrát Marek Matějovský, Adrian Rolko, Marek Kulič, Radim Holub, Honza Rajnoch, Luboš Pecka, Honza Kysela, Tomáš Cigánek, Tomáš Kuvajt, Adrian Vizingr, to jsem byl opravdu hodně rád. Moc jsme si to užili.

Tvoje nejlepší momenty kariéry?

Už jsem to říkal mnohokrát, pro kluka, co hrál v 21 letech 1. A třídu to byla nakonec kariéra snů. Postup do první ligy s Mladou Boleslaví, pak druhé a třetí místo s Boleslaví, evropské poháry a v nich postup přes Marseille, kde jsem dal postupový gól. Další rok Palermo, kde jsem dal gól, který znamenal prodloužení a pak vítězná penalta. Pak Budějovice a v jedné sezoně devět gólů. Pak musím zmínit hostování v Čáslavi, kde se sešla výborná parta, následně postup s Jihlavou do ligy a v neposlední řadě nádherných 7,5 roku v Převýšově, posléze Chlumci nad Cidlinou.

Co bys poradil mladým hráčům, aby to v kariéře dotáhli třeba podobně daleko?

Makat, makat, makat. Musí mít velkou vůli. Jen talent nestačí. Nic není zadarmo. Samozřejmě je to i o štěstí, být ve správný čas na správném místě a když už tu šanci dostanete, tak ji nepropásnout. Ale hlavně, je to musí bavit, bez toho to nejde.